Ženu statečnou kdo nalezne? Je daleko cennější než perly.
(Bible - Přísloví 31,10)
Každá žena má přednosti vlastní jen jí.
(Honoré de Balzac)
Vzdálenost je relativní pojem
Na střešní terase jednoho domu kdesi daleko na jihu spala v létě rodina, která si chtěla co nejvíce užít letního nočního chládku.
Náhle paní domu spatřila, jak se její nevlastní dcera, kterou doma jen trpěla, tulí k jejímu milovanému synovi. Zloba a žárlivost jí zalomcovala a ona dcerou zatřásla a křičela na ni: „Jak se můžeš v tomhle vedru těsnat k dalšímu člověku? Vždyť to není zdravé!“
Na druhé straně terasy spala její dcera na délku paže vzdálena od jejího bohatého nápadníka. Matka přistoupila k mladým lidem a domlouvala jim: „Ale mojí milí, přitulte se přece k sobě trochu blíž. Mohli byste nastydnout, noci jsou chladné!“
Tu nevlastní dcerka, která slyšela, co matka říkala, poklekla, sepjala ruce a hlasem plným bázně a úcty řekla: „Pane, jak nezměrná je tvoje všemohoucnost. Tak malá terasa, a přece se na ni vejdou dvě klimatická pásma!“
Náhle paní domu spatřila, jak se její nevlastní dcera, kterou doma jen trpěla, tulí k jejímu milovanému synovi. Zloba a žárlivost jí zalomcovala a ona dcerou zatřásla a křičela na ni: „Jak se můžeš v tomhle vedru těsnat k dalšímu člověku? Vždyť to není zdravé!“
Na druhé straně terasy spala její dcera na délku paže vzdálena od jejího bohatého nápadníka. Matka přistoupila k mladým lidem a domlouvala jim: „Ale mojí milí, přitulte se přece k sobě trochu blíž. Mohli byste nastydnout, noci jsou chladné!“
Tu nevlastní dcerka, která slyšela, co matka říkala, poklekla, sepjala ruce a hlasem plným bázně a úcty řekla: „Pane, jak nezměrná je tvoje všemohoucnost. Tak malá terasa, a přece se na ni vejdou dvě klimatická pásma!“