"Muži z Galileje, co tu stojíte a hledíte k nebi? Tento Ježíš, který byl od vás vzat do nebe, znovu přijde právě tak, jak jste ho viděli odcházet."
(Bible - Skutky apoštolů 1,11)
Nesmíte se bát toho, že život jednou skončí, ale toho, že by již nikdy znovu nemusel začít.
(Grace Hansenová)
V jednom rybníku
V jednom rybníku žily dvě larvy. Vážka a pijavice. Larva vážky stále toužila po světle – dostat se vzhůru. Ale pijavice jí nerozuměla.
„Toužím já snad někdy po tom, čemu ty říkáš ‘chuť vidět nebe’?“
„Víš, chtěla jsem jen jednou dostat se nahoru, na vodní hladinu – vidět, co je nad ní. A pak jsem uviděla jasné světlo a stíny, které letěly nade mnou. Mé oči nemusí být vhodné ke všemu, co je nad naším rybníkem. Ale přece – chtěla bych to vědět!“
Pijavice se smála: „Ty fantazíruješ. Myslíš si, že je ještě něco nad naší louží? Věř mně zkušené: tato louže je svět a svět je tato louže.“
„Ale já jsem přece viděla zář světla a stíny,“ řekla skromně larva vážky.
„Výmysly,“ odpověděla pijavice.
Netrvalo však dlouho a larva vážky se dostala ven z vody. Narostla jí křídla, omývalo jí zlaté slunce a modré nebe a ona se nad vším třpytivě vznášela.
podle bajky
„Toužím já snad někdy po tom, čemu ty říkáš ‘chuť vidět nebe’?“
„Víš, chtěla jsem jen jednou dostat se nahoru, na vodní hladinu – vidět, co je nad ní. A pak jsem uviděla jasné světlo a stíny, které letěly nade mnou. Mé oči nemusí být vhodné ke všemu, co je nad naším rybníkem. Ale přece – chtěla bych to vědět!“
Pijavice se smála: „Ty fantazíruješ. Myslíš si, že je ještě něco nad naší louží? Věř mně zkušené: tato louže je svět a svět je tato louže.“
„Ale já jsem přece viděla zář světla a stíny,“ řekla skromně larva vážky.
„Výmysly,“ odpověděla pijavice.
Netrvalo však dlouho a larva vážky se dostala ven z vody. Narostla jí křídla, omývalo jí zlaté slunce a modré nebe a ona se nad vším třpytivě vznášela.
podle bajky