Naslouchejte, nebesa, budu mluvit, poslouchej, země, řeči mých úst. Ať kane jako déšť mé naučení, nechť se snáší má řeč jako rosa, jako prška na mladou trávu, jako vlahé krůpěje na bylinu.
(Bible - Deuteronomium 32,1.2)
Moudrý muž mě varoval, že život je jen krůpěj rosy na lotosovém listu.
(R. Thákur)
Kapka rosy
Na zeleném listu se brzy po ránu třpytila malá kapka rosy. Motýl, který právě kolem proletěl, špitnul:
„Poleť se mnou! Tak by ti to slušelo na mých křídlech, byla bys jako nádherná perla. A já bych tě nesl dál a dál.“
Vtom se mezi listy objevil pavouk a začal ji lákat.
„Víš, kolik bys měla obdivovatelů, kdyby ses rozhodla ozdobit mou stříbrnou síť?“
Malý černý mravenec, který se vyšplhal až k zelenému listu, ji dokonce poprosil:
„Pojď mi svítit do mého domečku!“
Kapka z toho byla celá zmatená. Jak se nejlépe rozhodnout? Najednou si ale všimla dole na zemi drobné, skoro už suché květinky. Z posledních sil jako by jí říkala: „Mám takovou žízeň.“ A kapička neváhala. Sklouzla po větvi na zem a rozstříkla se právě u kořínků kytičky, která rázem ožila…