00.00
Dnes je pátek 29. března 2024,
svátek slaví Taťána.
Stránku si nyní můžete nově přepnout do nočního režimu!

Tehdy se rozevřou oči slepých a otevřou se uši hluchých. Tehdy kulhavý poskočí jako jelen a jazyk němého bude plesat. Na poušti vytrysknou vody, potoky na pustině.
(Bible - Izajáš 35,5.6)

Člověk nemá nic vzácnějšího a cennějšího než čas.
(anonym)

V nebi budu slyšet...


Vyrůstal jako zázračné dítě. Jeho otec byl zpěvákem ve dvorní kapele, a tak odmalička žil hudbou. Jako třináctiletý se stal houslistou a varhaníkem.

Přestože patřil k vyšší společnosti, nepřizpůsoboval se. Chodil v obnošených šatech, nečesal se a bydlel ve starých bytech. Hodiny klavíru dával vznešeným dámám v pokoji plném nepořádku.

Když se jednou společně se svým přítelem Goethem procházel po lázeňské promenádě v Teplicích, šla proti němu císařovna se svým průvodem. Nezastavil se. Neuhnul ani nepozdravil. Se založenýma rukama prošel středem královského průvodu, který se před ním musel rozestoupit. Když ho Goethe, který uctivě ustoupil a všechny pozdravil, doběhl, napomenul ho: „Proč těm obyčejným lidem projevujete tolik úcty?“

Když mu bylo 26 let, zasáhla ho zákeřná nemoc. Začal ztrácet sluch. Byl z toho nervózní a často urážel lidi. Čím víc ho nemoc trápila, tím víc se uzavíral do sebe. Jeho hudba však byla stále velkolepější. A tak nejgeniálnější díla napsal, když byl úplně hluchý.

Zemřel roku 1827. V jeho pohřebním průvodu kráčelo 20 000 lidí, kteří se přišli rozloučit s géniem, jehož poslední slova byla: „V nebi budu slyšet…“

Načítám kalendář