Jednoho podzimního večera překvapilo obyvatele japonské vesnice zemětřesení. Protože si uvykli častému chvění země, vrátili se po chvíli bez problémů ke své práci. Nahoře nad vesnicí však starý rolník zpozoroval, že se moře chová nějak divně. Jde proti větru, pryč od pevniny.

„Přines mi pochodeň!“ zavolal na svého vnuka, když si uvědomil, co to znamená. Musí varovat lidi ve vesnici. Rychle pospíchal ke svému rýžovému poli, které bylo právě připraveno k bohaté sklizni – byl to jeho celoroční výdělek... Zvuk velkého zvonu z vesnice zakrátko oznamoval požár.

Lidé se rychle vydali po strmém srázu na kopec, aby zachránili rýži svého souseda. Mysleli si, že se pomátl. Když vyšli až úplně nahoru, uviděli na horizontu dlouhou zahnutou křivku. Obrovská vlna pak narazila na sráz a jejich domy odnesla s sebou jako zápalky.

Dlouho nikdo neřekl ani slovo. Až později do ticha promluvil starý muž: „To je důvod, proč jsem zapálil svou rýži...“