Daleko od civilizace v osamělém stavení žil dlouhá léta jeden starý muž. Chtěl dosáhnout duchovního osvícení, proto ho netrápila samota, ale právě odříkáním a absolutní zdrženlivostí od všeho světského se snažil dosáhnout vysněného cíle – úplného souladu s Bohem. A tak obklopen přírodou čekal na tuto jedinečnou chvíli.

„Dobrý den, svatý muži!“ pozdravil ho jednou nečekaně poutník, který sem zabloudil. „Jsem dlouho na cestě a hodně vyčerpán, nenašla by se, prosím, ve tvém domě sklenička čisté vody, abych uhasil svou žízeň?“

„Dej mi pokoj a neruš mě!“ odmítl stroze starý poustevník návštěvníka. „Nezajímám se o tvou žízeň, ale mám vyšší cíl – hledám shodu s Bohem!“

Překvapený poutník se jen udiveně otázal: „A jak ji chceš dosáhnout, když se neshodneš ani se mnou?“