K betlémskému chlévu se dobelhali také dva unavení a vychrtlí oslíci. Hřbety měli odřené od těžkých pytlů s obilím, které na ně jejich pán, mlynář, každodenně nakládal, a od ran holí, kterými na nich nešetřil.

Zaslechli, jak si pastýři vyprávějí o Králi králů, který přišel z nebe, a chtěli se na něj také podívat.

Chvíli se na Ježíška tiše dívali. Sklonili před ním hlavu a modlili se jako všichni ostatní. Přede dveřmi do chléva už na ně čekal mlynář.

Naložil jim na hřbet pytle, až se prohnuli. Oslíci se skloněnou hlavou poslušně vyrazili.

„Není to k ničemu,“ prohlásil po chvíli první. „Modlil jsem se k Mesiáši, aby ze mě to břemeno sňal, a co se stalo? Nic!“

„To já jsem ho prosil, aby mi dal sílu ho snášet,“ odpověděl druhý a pevně kráčel dál.

(Osvěžení pro duši, Portál 2005)
Více na obchod.portal.cz