Shromáždění souhlasilo, že potřebují novou budovu. To však bylo všechno, k čemu se věřící vyjádřili, protože když je duchovní svolal v určený den k modlitbě, sešla se pouze hrstka lidí. Mezi přítomnými modlitebníky pobíhala malá pětiletá dívenka. Velmi brzy z krátkých proseb porozuměla, že zde lidé potřebují nový kostel, jen mají nějaké problémy s detaily projektu!?

Následující den se rozhodla k první pomoci. Na svou hračku – malý dětský vozík – naložila dvě cihly, zaklepala na dveře místní fary a s dětskou nedočkavostí čekala na započetí stavby kostela.

A pan farář? Ten se divil hned nadvakrát. Po jeho kázání o dvou cihlách se srdce přítomných v kostele natolik změnila, že se jednomyslně rozhodli obrátit ‘cihlovou pomoc’ v atraktivní dům pro bohoslužbu.

Pracujeme s podobným vozíkem?