Co mají lidé na mysli, když nám říkají, že bychom mohli či dokonce měli někomu něco odpustit?

Odpustit znamená, že se rozhodneme nenechat si kazit život bolestnou minulostí, přestat si neustále drásat rány, které krvácejí.
Účelem odpuštění není změnit druhého člověka, ale změnit vlastní postoj, myšlenky, vlastní negativní stav.
Odpuštění je projevem ochoty podívat se na otázku sporu z vyššího hlediska a vidět vše z nadhledu.
Odpuštění neznamená servilnost (servus je otrok), ale naopak svobodné postavení se nad to, oč se jedná. Je to pohled na věc, o kterou jde, z vyšší perspektivy.
Odpuštění je cesta k vnitřnímu klidu a míru duše.
Odpuštění nás oprošťuje od zranění, které jsme utrpěli v minulosti.
Odpustit znamená i to, že předáme svůj spor do vyšších rukou a budeme žít nezatíženi tím, co bylo.
Odpuštění je guma, kterou můžeme vymazat bolestnou minulost.
Odpuštění je cestou lásky.
Odpustit znamená mít zájem o druhého člověka a v srdci lásku k druhému člověku nehledě na to, co se kdysi odehrálo. Síla lásky a odpuštění dokáže v našem životě zázraky.

(O odpouštění s Jaro Křivohlavým, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2004)