Jel jsem dnes autem po dálnici, když přišel. Ani jsem ho nezval. Inspirativní, skvělý, přímo jiskřivý. Byla radost ho rozvíjet a promýšlet. Skoro jsem kvůli němu zapomněl odbočit na správném dálničním sjezdu.

Zastavil jsem na parkovišti, když vtom stejně náhle, jako se zjevil, zmizel. Zůstalo po něm jen pár vět, které se mi zachytily někde v hloubce paměti. Napsal jsem si je, nezní sice špatně, ale jenom já vím, že proti těm původním se jedná o slabý odvar.

Nedostat nápad, když je nejvíc potřeba, je sice k vzteku, ale může se to stát.

Ovšem, když se objeví v okamžiku, kdy je naprosto k ničemu, a odejde ve chvíli, kdyby mohl být užitečný, je jenom vzpomínkou bez obsahu.

Mrtvý jak tělo bez duše.

bejt.blogspot.com