Uprostřed hrůz první světové války nastalo náhle příměří, kdy se v průběhu několika hodin k sobě nepřátelé chovali jako bratři.
Na Štědrý den roku 1914 zavládlo na celé francouzské západní frontě – od kanálu La Manche až po švýcarské Alpy – ticho a klid. Válka trvala teprve několik měsíců, ale vyžádala si už téměř 800 tisíc mrtvých nebo zraněných. Každý voják se obával, že Vánoce přinesou další boje a smrt. Ale stalo se něco docela jiného.
Angličtí vojáci vztyčili ze zákopů vánoční symboly. Zanedlouho bylo z německých i anglických zákopů slyšet vánoční koledy. Ráno na Vánoce vyšli vojáci beze zbraní. Snahy důstojníků obou stran zabránit jim setkat se s nepřáteli na neokupovaném území, popovídat si spolu a zazpívat si, byly marné. Vojáci se navzájem obdarovali malými dárky. Tak se jim podařilo přežít Vánoce na frontě v klidu.
Na některých místech trvalo takovéto spontánní příměří i další den. Ani jedna strana nebyla ochotná začít boj prvním výstřelem. Důstojníkům se podařilo obnovit boje, až když přišly čerstvé posily. Obě dvě armády dostaly rozkaz z vrchního velitelství, že další „neoficiální příměří“ s nepřítelem se bude trestat jako zrada!