Jedna paní mi vyprávěla, že se jako malá vždycky někam uklidila, když v rodině zavládlo napětí. Když jsem se jí ptal, jak to dělala, vzpomněla si, že někdy i celé hodiny vysedávala na houpačce, houpala se a přitom si zpívala. Nestáhla se do ulity, ale nechala se vnitřně upokojit rytmickým pohybem. Dokázala tak zapomenout na celý svět. Byla v kontaktu s vlastním pohybem. Aktivně reagovala na stísněnou situaci v rodině. Jako dítě nedokázala vyjádřit to, co cítila. Když dostala vyhubováno nebo když se octla uprostřed konfliktu, oněměla. Zpěvem se jí dařilo nalézt slova k vyjádření toho, co cítila. Písní dávala průchod svým citům. Dokázala vyjevit své nitro.

(Jak znovu najít radost?, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2008)