On pokorné vede cestou práva, on pokorné učí chodit po své cestě.
(Bible - Žalm 25,9)
Někteří lidé o Bohu hodně mluví,
jiní s Ním žijí.
(J. Kratka)
Já z hluku města spěchám...
Já z hluku města spěchám v ticho lesů,
kde stromy k nebi ční jak klenba katedrál,
tam prostřed keřů, bylin, vřesů,
jsem udiven v tom chrámu stál.
To ticho bylo lékem duši mojí
a vůně omamná se dotkla mého čela,
v tom chrámu srdce s nebesy se spojí
a duše k Tvůrci vděčností se chvěla.
Z oblohy vzdálené proud paprsků se snášel
a harmonii stromů zaslechl můj sluch.
Můj duch se k nebi vděčně vznášel
a mě se dotkl nekonečna Duch.
Ó, díky, Bože, za ty vzácné chvíle,
kdy z vřavy světa pozval jsi mne sem.
Jen ten dosáhne nebeského cíle,
kdo s tebou kráčí každičký svůj den.
František Bukvaj, Vyznání víry