Denně svádíme boj mezi dobrem a zlem,
mezi pravdou a lží,
mezi spravedlností a nespravedlností,
mezi láskou a nenávistí.
Často v slzách a na kolenou
prosíme o sílu začínat znova
zápas o duši.
Kolikrát odmítáme odpustit
svému bratru v obavách,
že utrpí naše pýcha.
Kolikrát nevidíme svá provinění,
neboť nám zastřela zrak
naše samolibost.
Kolikrát si klademe otázku
proč právě já mám napojit žíznivého,
proč právě já mám nasytit hladového,
proč právě já mám obléci nuzného,
když ti, kteří mají nadbytek, tak nečiní.
A přece tys dal příklad všem,
když jsi pro lásku k člověku
v Getsemane potil v úzkosti
svoji svatou krev a prosil Otce:
Je-li to možné,
odejmi ode mne tento kalich hořkosti,
ale ne má, nýbrž tvá vůle se staň...

František Bukvaj, Vyznání víry