V předmanželské poradně jsou snoubenci někdy vyzváni, aby napsali, co vše si přejí ve šťastném manželství. Každý má uvést svá přání. Poté je vyzván, aby se pokusil uhodnout, jaká přání asi má ten druhý budoucí souputník. Potom si své listy vymění a zjišťují, jak se navzájem chápou. Ukazuje se, že to je jedna z ústředních otázek manželství: jak moc známe přání toho, s nímž hodláme žít či žijeme pod jednou střechou?
Znal jsem jednoho staršího pána, jehož manželství jsem obdivoval. Jednou – to jsem byl ještě svobodný – jsem si dodal odvahy a zeptal se ho: „Jak to děláte, že máte tak krásné manželství?“ Dostal jsem velice jednoduchou odpověď: „Víš, já se snažím dělat, co manželce na očích vidím, co ona si přeje; no a ona dělá totéž.“

(pokračování zítra)

(O šťastném manželství s Jaro Křivohlavým, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2005)