Tobě patří den, i noc je tvoje, tys upevnil světlo noci i slunce, ty sám jsi vytyčil veškerá pomezí země, vytvořils léto i zimu...
(Bible - Žalm 74,16.17)
Ráno je u vody všechno hezké, protože den ještě nezevšedněl a my jsme si ho ještě nestačili otrávit...
(O. Pavel)
Přilétlo léto v zlatém šatě
Šat tkaný ze zlata a slunce jasu
obléklo léto, které přišlo k nám,
na jedné paži má snop těžkých klasů
a druhou vládne pestrým květinám.
Slunce mu v patách jde a v jeho dlaních
dozrává setba vzešlá z mozolů,
ve žhavém slunci v údolích i stráních
vlní se lány až tam k obzoru.
A léto laskavé zaběhne také v lesy
a z rohu hojnosti obdaří celý kraj
a kraj můj milený letními pod nebesy
alespoň na chvíli se změní v zemský ráj.
František Bukvaj, Vyznání Vysočině