Tak jsem si zase jednou v novinách přečetl chytrou radu: jak si doma vyrobit umělý med. Vlastně nejde o nic jiného, než o rozštěpení molekuly sacharózy cukru na glukózu a fruktózu (tedy hroznový a ovocný cukr). K tomuto zdánlivě složitému úkonu není potřeba víc, než trochu cukru, o něco víc vody, dost tepla a hodně trpělivosti.
Sousloví „umělý med“ je však sám o sobě oxymóron. Stejný jako „med z pampelišek a cukru“, či jiné lidové napodobeniny. Skutečný med tedy lze jen napodobit, nelze jej však v žádném případě uměle vyrobit. Je totiž produktem živého tvora – a tím jsou včely. Med je nejen směsicí glukózy a fruktózy, ale také vody, různé kombinace pylů, vitamínů, stopových prvků a trávicích enzymů včel, nemluvě o aromatických stopách, v nichž tu poznáte rozkvetlou lipovou či akátovou alej, pole řepky, či lán slunečnic.
Med se bez včel neobejde. Tak jako se bez nich neobejde člověk. Kdosi odhadl, že v případě vymření všech včelstev na světě, to nebude trvat nijak zvlášť dlouho, než začnou z naší planety mizet postupně i lidé. Včely mají na svědomí opylování kolem 80 % všech potravinářských plodin. Možná proto tolik bijí v USA a západní Evropě na poplach – populace včelstev západních zemí klesla místy výrazně pod 50 %. Zdá se, že na těch řečech o celosvětovém nedostatku potravin během následujících dvaceti let přeci jen něco bude…

(pokračování zítra)

Petr Plaňanský, Slovo pastýře, CKS Nymburk