Jednoho dne si kníže zavolal obchodníka s koňmi, který mu nabídl dva nádherné hřebce. Oba koně si byli velmi podobní – oba byli mladí, svalnatí a dobře stavění, ale přesto chtěl obchodník za jednoho dvakrát tolik co za toho druhého. Kníže si zavolal dvořany a prohlásil: „Daruji obě tato krásná zvířata tomu, kdo mi vysvětlí, proč je mezi jedním a druhým takový rozdíl v ceně.“
Dvořané se shlukli kolem koní a začali si je pečlivě prohlížet. Neobjevili však nic, čím by se dala větší cena jednoho koně nebo menší cena druhého zdůvodnit.
„Vidím, že nechápete, jaký je mezi nimi rozdíl, a tak si je necháme vyzkoušet, aby vám bylo jasnější, proč se jejich hodnota tak liší.“
Dal koně osedlat, poručil, aby na ně vsedli dva sloužící a aby se několikrát projeli kolem nádvoří. Ani potom dvořané nechápali, proč má každý kůň jinou cenu, a tak jim to vysvětlil sám kníže:
„Jistě jste si všimli, že jeden z nich při běhu skoro nezvedal prach, zatímco ten druhý vířil celé oblaky prachu. Proto má první kůň dvojnásobnou cenu – vykonává totiž své povinnosti a nedělá kolem toho tak velký rozruch.“


(Další příběhy pro potěchu duše, Portál 2008)