Když Lukáš dokončoval studia na vysoké škole, připravoval se mnoho týdnů na závěrečné zkoušky. Měl sešit plný studijních poznámek, ze kterých se při přípravě na testy učil.
Jednoho dne nemohl svůj sešit nalézt. Prohledal všechna možná místa, vyvěsil plakátky na nástěnky ve škole, vyptával se všech možných lidí s nadějí, že někdo z nich sešit našel. Do zkoušek zbývaly dva týdny – příliš krátká doba na to, aby se mu podařilo materiály znovu shromáždit. Navíc si ještě ani zdaleka nepamatoval všechny informace, které v poznámkách měl. Byl zoufalý, obával se, že pokud sešit nenajde, zkoušky neudělá.
Přešel týden a sešit byl stále nezvěstný. Lukáš byl v koncích. Tu k němu přišla jeho tříletá dcerka a zeptala se: „Tati, poprosil jsi Ježíše, aby ti pomohl?“
S rozpaky se na ni podíval.

(pokračování zítra)

(Ukaž mi cestu, Maranatha o.s. Praha 2011)