Proto vás já, vězeň kvůli Pánu, prosím, abyste tomu povolání, kterého se vám dostalo, dělali čest svým životem, vždy skromní, tiší a trpěliví...
(Bible - Efezským 4,1-2)
Našimi poklady jsou: zdraví, prostý život, láska ke ctnosti, shoda se sousedy, příchylnost k přátelům, skromnost k blahobytu, pevnost v neštěstí, smělost hovořit vždy pravdu...
(F. Fénelon)
Pyšný kočí
Jen-c‘, kancléř státu Čchi, si jednoho dne vyjel v kočáru. Když míjeli dům kancléřova kočího, vyhlížela jeho manželka právě ze vrat a viděla svého muže, jak sedí pýchou nadmutý pod slunečníkem a sebevědomě mává bičem.
Když se kočí vrátil domů, řekla mu jeho žena hned, jak vkročil do dveří, že se s ním rozvede.
„Proč se chceš se mnou rozvést?“ podivil se muž.
„Jen-c‘ je kancléřem státu Čchi a je známý široko daleko,“ odpověděla žena. „Když jste dnes jeli kolem, viděla jsem ho, jak skromně sedí v kočáře ponořen do myšlenek, zatímco ty, pouhý kočí, se na kozlíku nadouváš jako páv. Proto jsem se rozhodla, že už s tebou nebudu dál žít.“
Kočí si vzal slova své ženy k srdci a od toho dne se choval skromně. Jen-c‘ si toho všiml a podivil se. Zeptal se kočího, co způsobilo tuto změnu, a ten mu pravdivě vypravoval, jak se všechno seběhlo. Kancléři se zalíbilo, že se kočí poučil a své chování rychle změnil. Po nějaké době ho povýšil.
(Moudrost staré Číny, Portál 2002)