Nebe si utírá
slzičky podzimu,
země se do žluté chystá…
ulehnout ke spánku –
připravit na zimu,
být zase sněhem čistá…
Slunce jen občas
se přes mraky usměje –
slabou už mívá zář…
Bývává zubaté,
když svítí – nehřeje,
vítr mu chladí tvář…
Bývá to podobné –
v životě i v přírodě:
po létu podzim se blíží…
Je dobře, když vždycky:
v bouři – i v pohodě –
náš pohled
k nebesům vzhlíží…

(Věra Gajdošíková, Chci Tě chválit…)