Jednoho rána dorazil ve velkém spěchu na nádraží muž, kterého doprovázela manželka, syn, nosič a pes.
V rychlosti při nastupování do vlaku, který už téměř odjížděl, objal muž nosiče, dal spropitné manželce, políbil psa a lehce nakopnul syna se slovy: „A ty utíkej do boudy!“

Spěch nám soustavně podráží nohy. Proměňuje pohlazení v pohlavky a vítr v uragán. Naopak klid proměňuje trávu v mléko a list morušovníku v hedvábí!


(Příběhy pro osvěžení duše, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2012)