Všichni chtěli slyšet od apoštolů ještě více, bývali rádi pohromadě, společně stolovali, lámali chléb na památku Kristovy poslední večeře a modlili se. (SNC)
(Bible - Skutky apoštolů 2,42)
Láska nespočívá v tom, že se díváme jeden na druhého, ale že hledíme společně jedním směrem.
(Antoine de Saint-Exupéry)
Dva ostrovy
Uprostřed velikého oceánu byly dva ostrovy, které dělil jen úzký pruh moře.
„Já jsem daleko krásnější,“ prohlašoval první.
„Já jsem daleko větší,“ nezůstával pozadu druhý.
„Já mám delší pláž,“ chlubil se první.
„Já mám vyšší palmy,“ odbýval ho druhý.
„Na mně rostou keře s výtečnými plody,“ říkal první.
„Na mně hnízdí ptáci s nejkrásnějším peřím na světě,“ nedal se druhý.
Celé roky se takhle dohadovaly a přely. Čas ubíhal, vlny oceánu bez přestání omývaly pobřeží, ve dne i v noci, a na oba ostrovy přinášely písek. Oba se každým dnem trošku rozšiřovaly. Úžina, která je oddělovala, byla stále menší. Až se nakonec jednoho dne obě pláže dotkly a byla z nich jedna jediná. Ani jeden ze soupeřů nebyl spokojený.
„A kdo z nás dvou je teď lepší?“ lamentovaly oba bývalé ostrovy.
Odpověď měl vítr, který si hrál s vlnami: „Dříve jste byly dva smutné ostrůvky. Teď jste oba společně jedním nejkrásnějším ostrovem na světě.“
(Hvězdy pro duši, Portál 2013)