Jednoho chladného zimního dne procházel unavený a hladový pocestný hlučným městem. Doufal, že sežene něco k jídlu, a tak zaklepal na dveře jednoho bohatého muže. Dům byl dobře osvětlený a teplý, a pocestný viděl, že hned za závěsem kdosi stojí. Nikdo však neotevřel. Znovu zaklepal. Světlo v domě pohaslo, ale jinak se nic nestalo. Pocestnému bylo trapné žádat za těchto okolností o pomoc ještě jednou, a tak se vydal dál na cestu.
Celé příhody si povšiml jeden kolemjdoucí a upozornil pocestného, že ten bohatý muž by mu stejně nikdy nic nedal. Místo toho mu poradil, aby zašel do domu místního ševce, který byl dobře známý svou štědrostí. A tam, ve skromném ševcově příbytku, byl pocestný vřele uvítán celou ševcovou rodinou. Pojedl s nimi a pobavil je svými zážitky z cest. Když padla noc, vyspal se na podlaze u krbu, a když dalšího dne ráno odcházel, dal mu švec na cestu dva stříbrňáky.

(pokračování zítra)


(Počítání hvězd, Vyšehrad 2014)