Na konci přednášky se jeden posluchač zvedl a řekl přednášejícímu:
„Mluvíte jako světlomety mého automobilu!“
Přednášející mu odpověděl:
„Nerozumím, co tím máte na mysli, mohl byste to lépe objasnit?“
„Chci tím říci, že vaše slova přímo oslňují, a zhášejí tak naše obyčejné lampy.“

To byla velká lekce: zářit neznamená vždycky osvěcovat. Správný řečník nezáří užíváním obtížných slov, ale osvěcuje skrze průzračnou řeč. To by měla být cesta i pro náš způsob vyprávění.


(Příběhy pro osvěžení duše, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2012)