Zpívejte Hospodinu novou píseň, vždyť přece činí zázraky! Svojí pravicí, paží své svatosti vydobyl sobě vítězství. Hospodin předvedl svoje spasení, svou spravedlnost zjevil před všemi národy. (B21)
(Bible - Žalm 98,1-2)
Pro vděčného člověka je šumění listí hudbou; pro nevděčného je i hra na flétnu či na harfu hlukem.
(turecké přísloví)
Jak vypadá vděčný člověk?
Ve Střední Americe, ve státě Guatemala, ve městě Santiago de Atitlan se u kmene Tzutuhilů český cestovatel Zdeněk Šmíd šel podívat na večerní bohoslužby. Přitáhl ho tam výrazný zpěv. Zeptal se, co se tam děje, a dostalo se mu této odpovědi: „Milý pane, zdalipak víte, že Tzutuhilové děkují odedávna za dar jídla, za dar zdraví a za dar, že jsou všichni spolu. Děkují radostným pláčem štěstí. Dříve tak děkovali svým bohům. Teď zas děkují našemu Pánu, že ho poznali. Zkuste to taky. Ponořte se! Plačte štěstím za dar této noci, za to, že vše vám dává Pán, ač o něj nestojíte, ač ho tupíte, ač ho blátem vláčíte a posmíváte se mu – poddejte se, pláč přijde a vaše slzy budou deštěm úlevy, že jste našel toho, jehož hledáte jako bloudící děti...“ Kdo se raduje má blízko ke zpěvu. A to je vedle radosti druhým znakem vděčného člověka. Zpívá si, i když je sám...
(O vděčnosti s Jaro Křivohlavým, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2005)