Závist znehodnocuje naši radost. Možná se z něčeho ve svém životě radujeme, ale tato radost končí okamžitě, když zjistíme, že někdo druhý má něco, čeho nám se nedostává. Závist je založena na stálém srovnávání s druhými. Toto srovnávání pro nás ovšem musí dopadnout špatně, protože se vždycky najdou lidé, kteří mají schopnosti, které my postrádáme. Proto číháme na jejich chyby, abychom jim upřeli vědomosti, vyspělost a dobrotivost a označili je za nabiflované, povýšené pokrytce. Tak se snažíme alespoň ve svých očích vystoupat nad ně. Cesta ke štěstí však tudy nevede, tou je přijetí sebe jako jedinečné bytosti s jedinečnou úlohou.


(Vlídná povzbuzení na každý den, Portál 2002)