Ten, kdo chodí nakupovat, ví, že je třeba být ve střehu. Ne, nemyslím teď na tmavěji zbarvené kapsáře, kteří jsou v tomto řemesle mistry. Mám na mysli jiné nebezpečí. Žijeme ve světě, který nabízí vedle originálů i spoustu jejich náhražek. A tak, když si nedáme pozor, koupíme sýr vyrobený bez kapky mléka, salám, v němž není žádné maso anebo je v něm maso, které má s masem společný jen název.
Náhražky, napodobeniny a falzifikáty dnes najdeme ve všech oblastech lidské činnosti. Proto se nemůžeme divit, že se s něčím podobným setkáváme i v oblasti náboženství a lidské spirituality.
Mám rád poezii zachycenou v biblické knize Žalmů. V jednom z nich je napsáno:
„Jako laň dychtí po bystré vodě, tak dychtí duše má po tobě, Bože! Po Bohu žízním, po živém Bohu“ (Bible, Žalm 42).
Voda a žízeň. Laň touží po vodě, protože má žízeň. Člověk touží uctívat Boha, protože podvědomě ví, že existuje. Kdyby nebyla voda, laň by nemohla mít žízeň. Podobně, kdyby neexistoval Bůh…
Často slýchám, že Češi jsou ateisté. Skutečnost je ale jiná. To, že odmítám Boha, ještě neznamená, že se zbavím své niterné potřeby někoho uctívat. Člověk ke svému štěstí potřebuje mít někoho nebo něco, čemu by se klaněl. A tak, když odmítnu Boha, začnu uctívat něco jiného.


(Pastorův blog, Advent-Orion 2010)