Nemohu si pomoci, znovu musím děkovat Bohu, že se na nás prokazuje jeho vítězná moc a že poznání Boha můžeme šířit okolo sebe jako vzácnou vůni. (SNC)
(Bible - Druhý list Korintským 2,14)
Odpuštění je vůně, jíž fialka potřísní botu, která ji rozdrtila.
(Mark Twain)
Violka vonná
Violka vonná patří do stejné čeledi jako maceška. Obě rostliny jsou krásné a jemné. Liší se pouze tím, že violka má dva okvětní lístky rostoucí vzhůru a tři dolů, zatímco maceška má čtyři okvětní lístky rostoucí vzhůru a jeden dolů.
V 5. století př. Kr. Hippokratés doporučoval violku vonnou k léčbě migrény. Na začátku 20. století se předpokládalo, že s její pomocí lze léčit rakovinu, což nebylo nikdy prokázáno.
Violka vonná je však jednou z rostlin, které se používají k léčbě nemocí dýchacího ústrojí.
Celá rostlina (zejména kořen) obsahuje saponiny, které usnadňují vykašlávání a jsou močopudné; rostlinný sliz, díky němuž má zvláčňující, kašel tlumící a projímavé vlastnosti; kyselinu salicylovou, která vyvolává pocení a má protizánětlivé vlastnosti; přírodní barviva a glykosidy, díky kterým má mírné močopudné vlastnosti. Květy dále obsahují esenci, která je zodpovědná za jejich příjemné aroma.
Květy se používají např. při migréně a bolestech hlavy, nemocech ústní dutiny a krku, rovněž i k omývání očí v případě zánětu očního víčka a zánětu spojivek.
(Encyklopedie léčivých rostlin, Advent-Orion 2008)