00.00
Dnes je čtvrtek 28. března 2024,
svátek slaví Soňa.
Stránku si nyní můžete nově přepnout do nočního režimu!

Proto se vzdálilo od nás právo, nedosahuje k nám spravedlnost. Čekáme na světlo, a je tma, na úsvit, a chodíme v šeru...
(Bible - Izajáš 59,9)

Můžeme mít více, než máme, protože můžeme být lepší, než jsme.
(Jim Rohn)

Stmívání


Jsou tři odpoledne, nebe je šedé tím elegantním středně tmavým odstínem. Jako by obloha sama pohlcovala světlo. Tím zřetelněji proti nebi vyniká jemná perokresba holých větví stromů a plochy masivních obrysů budov. Svítí jen několik málo oken, hlavně výlohy v přízemí. Na ulici je pochmurno…
Větve se ani nehnou, zřejmě nefouká. Auta pojíždějí sem a tam s tlumenými světly, lidé kráčejí rychlými kroky, nezastavují se, nejspíš spěchají někam do tepla a ke světlu. Nedivím se jim. Skutečně to venku vypadá dost neutěšeně. Všechno působí jako zpomalené… Myslím, že se mi chce spát…
Cože? Teď ve tři odpoledne? Smutné počasí přináší i smutné nálady. Moje oči potřebují něčím rozveselit, chtělo by to nějaké potěšení! Co by tak zrovna nyní bylo to pravé? Proti temnotě by to chtělo nasadit světlo. Jenže které světlo bych si měla rozsvítit v zářivkami osvětlené místnosti? Vždyť já tu mám světla dost! A zjevně mi nestačí… Je totiž takové, já nevím, neosobní, studené, únavné. Nejlepší by byl živý oheň. Ano, přesně to potřebuji. Plamínek svíčky.

(pokračování zítra)


(Jedno potěšení týdně, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2010)

Načítám kalendář