Jeden kněz si nechal na okraj svého řečnického pultu vyrýt nápis:
Pane, začínám stárnout.
Chraň mne před odporným přesvědčením, že se nutně musím pokaždé ke všemu vyjádřit.
Zbav mne nutkání pokoušet se uspořádat záležitosti ostatních lidí.
Nenech mne hovořit o svých problémech a starostech – ty s věkem přibývají stejně jako touha stěžovat si na ně.
Neodvažuji se prosit o lepší paměť, ale o méně sebeuspokojení, když se zdá, že mé názory mají větší váhu než názory těch druhých.
Dej mi zdravé poznání, že i já se mohu někdy mýlit.
Dej mi dar vidět pozitivní věci tam, kde bych je nečekal, a nalézat dobré stránky u lidí, u nichž bych to nepovažoval za možné.
A dej mi také prosím příležitost jim to říct.

(Zdroj: internet)