Jednou z nevýhod mnohaletého pobytu v jednom domě je, že se v něm začnou hromadit věci. Když jsem se každých pár let stěhovala, oceňovala jsem nutnost sbalit všechno, co jsem vlastnila, do několika krabic, které se vešly do jednoho stěhovacího auta. Teď jsem konfrontována s nutností tuto jednoduchost dodržet i v současných podmínkách. Je neuvěřitelné, kolik času je obětováno péči o věci. Peru je, utírám z nich prach, přesouvám je, spravuji je, uklízím je, uskladňuji je, zbavuji se jich a pak si zase další kupuji – takhle přece nechci žít. Chci mít čas na lidi a na místa, ne na krámy.


(Šťavnatá chuť všednosti, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2018)