Co je to vlastně koroze? Slovy odborné definice „korozí rozumíme samovolné a postupné rozrušování kovového či jiného materiálu, způsobené reakcí mezi daným povrchem a okolním prostředím. Tento proces je nežádoucí, znehodnocující a trvalý“.
Může existovat i něco jako duchovní koroze? Možná to zní jako už trochu za vlasy přitažená metafora – jsme přece lidé z masa a kostí, ne roboti z plechu. To je fakt. Přesto Bible mluví o něčem, co je z kovu a co v „den zlý“ nutně potřebujeme, abychom mohli „všechno překonat a obstát“. Mohlo by se stát, že někomu – obrazně řečeno – zreziví přilba spasení, přestane fungovat zvedání a sklápění hledí? Že štít víry zreziví natolik, že ztratí schopnost odrazit šíp či útok? … Obávám se, že ano, mohlo by k tomu dojít, a dokonce by se to mohlo stát i nám.
Pokud tedy něco jako duchovní koroze opravdu existuje, je klíčově důležité, abychom se naučili rozeznávat její příznaky: Nepropadejte zlé lačnosti, nebuďte modláři, nepokoušejme Krista… nereptejte.
Výraz, který se v Bibli překládá jako „reptání“, znamená též „mrmlání, brblání, bručení“. Reptání bychom mohli definovat jako „ústy, slovy nebo i pouhým zvukem ventilovaný postoj nespokojenosti s daným stavem věcí, kdy se reptající vědomě nebo podvědomě snaží dosáhnout, aby bylo po jeho, aby věci byly podle jeho představ a očekávání“. Vychází něco takového z mých úst, nebo ne? (Pokud si nejste jisti, zeptejte se někoho blízkého, zda si u vás něčeho takového všiml.)

(Reptání a duchovní koroze, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2014)