Hospodine, zkoumáš mě a znáš mě.
Víš o mně, ať sedím nebo vstanu,
zdálky je ti jasné, co chci dělat.
Sevřel jsi mne zezadu i zpředu,
svou dlaň jsi položil na mě.
(Bible - Žalm 139,1.2.5)
Sobě samému je každý nejméně znám.
(M. T. Cicero)
Ruka Mistra
Dvě minuty
před začátkem koncertu.
Ladění, skřípání,
tlučení na buben,
kdesi vzadu se hlásí o slovo
tuba.
Chaos.
A pak několik vteřin ticha,
které se zdají věčností.
Taktovka dirigenta
se zapíchla jako výstražný vykřičník
do prostoru.
Pojednou housle.
Jejich něžná melodie
si hledá cestu k lidské duši,
stejně jako pramínek Vltavy
si hledá cestu z temných šumavských lesů
do slunečné české krajiny.
Jak toužím po tom,
aby se ruka
Mistra dotkla mého
věčně rozladěného
nástroje.
Petr Škrla