V celé práci se mi ujasnila hodnota toho, co označujeme slovem důvěra. Ta leží i u kořenů opravdového přátelství. V duchu vzájemné důvěry se dá žít podstatně krásnější, hodnotnější a kvalitnější život. Vyžaduje to však důvěryhodnost mého i tvého jednání – nás obou. Nestačí důvěru prokázat jen jednou. Je třeba ji prokazovat neustále, na každém kroku. Snažil jsem se osvojit si kroky, které vedou od soupeření ke spolupráci – tak, jak jsem je ve své práci upřesnil.
Nejprve musí alespoň jeden z dané dvojice pochopit, že spoluprací je možno získat více nežli soupeřením, a ujasnit si, kam které možné řešení vede. Nejen to. Sám z vlastní iniciativy musí toto rozhodnutí ke spolupráci provést. Udělat první krok, i když na to třeba doplatí. Ukáže tím druhému cestu. A musí pokračovat tak dlouho, až ten druhý pochopí, že existuje jiná cesta nežli soupeření. Když to pochopí a začne podle toho jednat, je první kolo vyhrané. Život však není jen jedno kolo. Proces hledání a nacházení spolupráce musí pokračovat na každém kroku života. Tak se rodí dobré vztahy mezi lidmi.

(pokračování zítra)

(Dvě lásky, Jaro Křivohlavý v rozhovoru s Alešem Palánem, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2008)