Já, který jsem stvořil rozeklaná pohoří i poletující vítr... Dokážu změnit světlo ve tmu a i ta nejvyšší posvátná návrší země mi leží u nohou. Mé jméno vám není neznámé. Jsem to já Hospodin, všemocný Bůh. (SNC)
(Bible - Ámos 4,13)
Kdo víc by měl rozumět svému stvoření než Stvořitel?
(J. Kratka)
Boží vkus
(pokračování z minulého dne)
Když si zase vezmu severské národy se střídmou květenou a jejich elegantní decentní módu… On to Bůh udělal schválně! On stvořil pomněnky, brambory, hořce i banánovníky. Stvořil žirafy, mravence, tuleně i orly. Vymyslel velehory, pouště, potůčky, moře i ledové pláně. Jeho vkus přesahuje můj a pravděpodobně každého dalšího člověka. Do jeho vkusu se vejdou všichni lidé ze všech zemí všech světadílů a on jim dává zalíbení v prostředí, do jehož je usadil.
Cítila jsem se najednou zahanbeně za svou omezenost. Za to, že jsem chtěla toho největšího omezit ohrádkou mého myšlení.
Od té doby zažívám zvláště v květinářství ohromný pocit vděčnosti, že Bůh je tak velký, tak tvořivý a vynalézavý a má tak široké srdce.
(Brusinky, Karmelitánské nakladatelství Kostelní Vydří 2012)