Když nám do života přijde utrpení, které považujeme za zbytečné, často se ptáme: „Komu je to k něčemu dobré?“ Zamysleme se ale na chvíli nad zrodem perly.
Každá perla vzniká uvnitř perlorodky jako odpověď na zranění. Jde o zranění cizím předmětem – nejčastěji zrnkem písku. Podrážděný organismus se brání a snaží se poraněné místo zacelit. Konečným výsledkem je lesklá perla. Je to nádherný výtvor, který by ale nemohl vzniknout bez předcházejícího utrpení.
Josef Egyptský se dostal na velmi vlivnou pozici – pozici, na které jej Bůh brzy použil k nasycení okolních národů i Josefovy vlastní rodiny, když nastala doba hladu. Ale jak se stal Josef tak vlivným? Začalo to utrpením – byl prodán do otroctví. Protože se však s pokorou poddal Božímu vedení, stal se lepším, nikoli zahořklým. Svému druhému synovi dal jméno Efrajim, což znamená „dvojnásobně plodný“, a řekl: „Bůh mě učinil plodným v zemi mého utrpení.“
Paul E. Billheimer o Josefovi říká: „Kdyby jej lidská lítost ušetřila nešťastné části života, ta nádherná část, která následovala, by byla ztracena.“

(V Boží blízkosti, Advent-Orion 2005)