Chtěl bych být s tebou, alejí tě vésti,
od lidí s tebou spěchat do lesů,
kde květy pestré spatříš kvésti,
kytici ti jich s láskou přinesu.

Tam v stínu lesa, kde budeme sami,
tam srdce dám ti jako před léty.
Jen stromy s ptáky budou s námi
a vzpomínky nám přijdou v ústrety.

Zas ruku v ruce půjdem mlčky lesy,
vždyť lásce velkých slov je netřeba.
A žal a smutek odložíme kdesi
a šťastni budem spolu oba dva.

(František Bukvaj, Vyznání lásky)