Děti měly vždy své starosti, některé si vyřeší samy, s jinými se svěří svým rodičům a někdy musejí rodiče aktivně pátrat, co se s jejich dětmi děje. Někdy je pro nás dospělé těžké odhadnout, co je dobré s důvěrou nechat na dětech, ať si vyřeší samy a něco se na tom naučí, a do čeho se máme zapojit my, protože je to na ně už příliš nebo si samy neuvědomují závažnost situace. 
Schopnost rodičů dětem naslouchat, brát je vážně, vyslechnout a opečovat jejich trápení - a zároveň podpořit jejich přirozenou schopnost se s něčím poprat, podpořit jejich dovednost a sílu něco zvládnout -, to vnímám jako velmi zásadní kvalitu rodičovství. Děti s nedostatkem našeho zájmu a naší laskavé péče strádají, děti s nadbytkem naší péče si nevěří. 

(Děti a rodiče v rozmanitých rodinách, Portál 2025)