Chválím tě, Hospodine, celým srdcem svým, vypravovat chci o všech tvých zázracích! Z tebe se raduji, pro tebe jásám, tvému jménu, Nejvyšší, chci zazpívat! (B21)
(Bible - Žalm 9,2.3)
Když se ráno probudíš, poděkuj za ranní světlo, za svůj život a sílu. Poděkuj za jídlo i za radost ze života. Pokud nevidíš žádný důvod k vděčnosti, chyba je v tobě.
(Tecumseh, náčelník indiánského kmene)
Chválit a žít
V jedné oblasti, kterou jsem měl jako kazatel na starosti, srazilo nákladní auto útlou, starší osmdesátnici. Nebyl to její nejšťastnější den. Auto jí přejelo nohy. Ležela v nemocnici s otevřenými zlomeninami a velmi trpěla. Šel jsem ji navštívit, abych ji povzbudil. Ale nevěděl jsem, co jí mám říct, aby jí to nějak pomohlo.
Jak jsem tak kráčel po nemocniční chodbě a blížil se k jejímu pokoji, slyšel jsem, jak někdo zpívá chvalozpěvy. Byla to ona útlá sestra z mého sboru. Nemohl jsem tomu uvěřit. Nejdřív jsem si myslel, že je pod vlivem morfia nebo nějakého jiného opiátu, který jí podali proti bolesti. Ona však byla při smyslech a chválila Boha. To jediné, čeho jsem byl v tu chvíli schopen, bylo stát a dívat se na ni v němém úžasu. Nakonec jsem se zmohl na slova a zeptal se jí: „Sestro, jak to dokážeš?"
Podívala se na mě a řekla: „Proč bych měla proklínat Boha a zemřít, když ho mohu chválit a žít?" Šel jsem ji povzbudit, ale skončilo to tak, že já jsem byl povzbuzen její vírou a odvahou...
(Více si povídat, více milovat, Advent-Orion 2015)